Zkoumání přítomnosti, performance a publika 0+

(Exploration of Presence, Performance and Audience), Various, USA 2000, anglicky / simultánní překlad, 115 min

1. Performer/Audience/Mirror - Performer/Divák/Zrcadlo
Dan Graham | 22 min | 1975
Ve snímku Performer/Audience/Mirror používá Dan Graham video, aby zdokumentoval jak samotný proces vnímání, tak i zpětnou vazbu. Graham věřil, že video, schopné sdělovat informace v reálném čase, funguje sémioticky jako zrcadlo. Grahamův experiment spočíval ve dvojím paralelním předvedení performance divákům, jednak přednášejícím umělcem a také prostřednictvím zrcadlové stěny. Použitím zrcadla jako monitoru v pozadí pódia vyslovuje autor své spontánní poznatky, a tím aktivuje různé cykly zpětných vazeb uvnitř sebe sama jako účinkujícího, mezi účinkujícím a diváky, a mezi diváky samotnými.

2. Selected Works – Výběr
William Wegman | 8 min | 1972
William Wegman používá prostor vymezený kamerou jako jeviště pro své performance. Použitím jediné statické kamery zaznamenává scény, které hraje spolu se svým ohařem pojmenovaným po fotografu Manu Rayovi. Wegmanova „představení“ s poslušným Man Rayem lze považovat za specifickou nadsázku televizní manipulace s divákem. Uvedené snímky jsou výběrem z celé řady krátkých performancií, které umělec natočil ve vlastním studiu v letech 1970–1978. Vybrané práce zahrnují filmy Dva psi a míček, Prodejce ojetých vozů a Psí suchar ve sklenici.

3.Baldessari sings Sol Lewitt’s statements - Baldessari zpívá výroky Sola Lewitta
John Baldessari | výňatek 3 min | 1972
V roce 1977 zaznamenal na video John Baldessari jednu ze svých performancí, v níž se rozhodl přezpívat na náměty populárních melodií výroky Sola Lewitta o konceptuálním umění. V této onemanshow sedí John Baldessari na obyčejné židli a každou z pětatřiceti Lewittových myšlenek přezpívává svým neškoleným hlasem. Spojení populární hudby a konceptualistických tezí působí zpočátku vtipně, ale s postupem času se divákovo pobavení mění v úpornou snahu pochytit Lewittovy výroky reprodukované tímto svébytným způsobem.

4. Undertone – Podtext Vito Acconci | 37 min | 1972 V této, dnes nechvalně známé nahrávce příkladné pro svůj raný pobuřující styl, Acconci sedí před kamerou a vypráví vlastní masturbační představy o dívce, která tře jeho nohy pod stolem. Stále pokračuje ve svém vzdechy přerušovaném dialogu odehrávajícím se v prostoru mezi kamerou, divákem a autorem. Acconci tak sexualizuje vztah performera a diváka, kterého ujišťuje v pozici voyeaura a přenáší na něj své představy.

5. Vertical Roll - Vertikální cívka
Joan Jonáš | 19 min | 1972
V této proslulé rané nahrávce manipuluje Joan Jonas s kamerou tak, aby vytvořila dojem silně zneklidněného fyzického prostoru. Se závratí, vyvolanou rozkmitaným prostorem, pracuje Joan Jonas jako s metaforou nestabilní ženské identity. V rámu záběru balancuje maskovaná ženská postava, a jako by neodvratně prohrávala boj s vlastní rovnováhou, přibližuje se neustále spodnímu okraji rámu.

6. My fater - Můj otec
Shigeko Kubota | 14 min | 1975
V této klasické osobní elegii truchlí Shigeko Kubota nad smrtí svého otce a připomíná si poslední dny jeho života. Použití videa činí z televize intimní spojnici mezi Kubotou a jejím zemřelým otcem. Melodramatické kvílení japonských popových zpěváků kontrastuje se skutečnou životní tragédii.

7. Exchange – Výměna
Robert Morris | 36 min | 1973
V roce 1972 se Robert Morris a Lynda Benglis domluvili, že si vymění své videonahrávky, aby mezi sebou vytvořili dialog. Snímek Exchange je Morrisonovou částí dialogu odpovídající na film Lindy Benglis Mumble. Morrisův film je na první pohled sérií nesoudržných fragmentů, od zastavených záběrů závodních aut až po detaily tváře Lyndy Bengli. Asymetrii jednotlivých prvků ale propojuje vývoj od profesionálního k osobnímu, kterým se polidšťuje technologická obdoba lidského dialogu.

uvádí: Tomáš Pospiszyl

 

Chci odebírat newsletter

Kliknutím na tlačítko "Přihlásit se" souhlasím se zasíláním newsletteru na uvedenou emailovou adresu.